Proč právě holubník?

Metod k regulaci holubů je víc, v dnešním článku se proto zaměřím na srovnání holubníků s ostatními způsoby, jimiž se lidé pokoušejí stav holubů omezit/regulovat.

Pomineme-li drastické metody jako střílet holuby přímo na náměstí nebo různé jednorázové výstřelky, které jsou sice zábavné, ale nikam nevedou, jako je např. nápad holuby opít a odvézt někam daleko, aby pak nenašli cestu zpět (to jsem skutečně četla před pár lety na internetu, bohužel odkaz nemůžu najít - tento nápad pochopitelně realizovaný nebyl), není možností zase tak mnoho. Jaké tedy jsou a jaké mají výhody a nevýhody? 

ODCHYT A LIKVIDACE

Metoda, při níž jsou holubi chytáni do klecí a následně likvidováni, např. zplynováním. Jediná metoda, která je právně upravena a v současné době je nejrozšířenější. Při této metodě zvířata opravdu trpí - aby firmy pověřené realizací udržely nízké náklady, nemají možnost chodit ke klecím na kontroly častěji než jednou za několik dnů, takže tam chycení ptáci několik dnů živoří bez jídla, pití, ve stresu... Může se stát, že klec najde kočka, vleze dovnitř a holuby potrhá, takže zdlouhavě umírají na zranění atd. A jaká je tato metoda z hlediska účinnosti?
Z tohoto pohledu je jejím hlavním nedostatkem, že počty holubů vlastně nesnižuje. Po řízeném odchytu nějací ubydou, ale brzy je místo zaplněno novými holuby (jejich počet se stále udržuje zhruba na stejné úrovni) a jejich početní stav je z dlouhodobého pohledu více méně stejný.

ANTIKONCEPCE V POTRAVĚ

Městským holubům je podávána potrava s přidanou antikoncepční složkou, po které se holubi nemnoží, a jejich počet se snižuje. Nedochází k trápení zvířat, snížení počtu probíhá nenásilnou cestou.

Rozšíření této metody brání vysoká cena speciálního krmiva s antikoncepční složkou, fakt, že toto krmivo se musí holubům podávat soustavně a v dostatečném množství (při malém množství antikoncepce neúčinkuje), tudíž je riziko vynaložení nemalých finančních prostředků s nulovým efektem. Zajistit, aby holubi jedli toto krmivo v dostatečném množství, není jednoduché. Kromě toho tento způsob regulace holubů naráží na to, že metoda není legislativně upravena a ohledně legislativy zde existuje několik sporných míst. 

REGULACE DRAVCI

Tato metoda má bezesporu mnoho pozitiv - využívá přirozených principů potravních řetězců, není třeba používat nebezpečné prostředky atd. Draví ptáci určité procento holubů uloví, větší počet jich zaplaší, takže na daném místě pak nehnízdí a jejich počet v konkrétním místě se snižuje. Může se používat buď přirozeného výskytu dravých ptáků v dané lokalitě, nebo služeb sokolníků a jejich vycvičených ptáků.
Metoda nicméně funguje pouze tehdy, když jsou dravci hladoví - pokud hlad nemají, o holuby se vůbec nezajímají, dokonce existují snímky zachycující, jak holubi a menší dravci společně sedí na střeše. Využít služeb sokolníků a jejich vycvičených ptáků pak v Praze není možné, protože jsou všichni angažovaní na letišti, kde pomáhají plašit ptáky a malá zvířata kvůli letadlům (nemám podloženo zdrojem - vycházíme pouze ze sdělení od informované osoby).

HOLUBNÍK

Městský holubník nabízí možnost udržitelně a humánně snižovat počty holubů ve městech - holubi z okolí se stahují do holubníku, kde mají jídlo a možnost pohodlného přespávání, tudíž se nezdržují na místech, kde vadí lidem (chodníky, okna, římsy). Jejich počet se snižuje, protože jsou jim soustavně odebírána vejce.

Na rozdíl od ostatních metod ale vyžaduje tato metoda spolupráci s poučenou veřejností, která ví, proč se holubníky staví a jaký je jejich užitek, uvědomuje si, že holuby není možné vyhubit, ale můžeme regulovat jejich počty a naučit se s nimi žít tak, aby to přinášelo co nejmenší problémy. 

Odkazy a zdroje:

Diplomová práce Možnosti řešení problému populací holubů v českých městech.

Zpráva německé organizace za práva zvířat z roku 2007: Stadttaubenkonzept.

Koncept města Augsburg: Das Augsburger Stadttaubenkonzept.